Svobodná vůle každé duše je největším darem, který jsme dostali na naši pouť časem a prostorem. A Nejvyšší vědomí, Universum, Bůh (jak ho chcete nazývat) ji beze zbytku respektuje. Pokud se třeba některá duše rozhodne sestoupit až do nejvzdálenějších vibračních hloubek, Bůh mu v tom nebrání. Vezme na sebe podoby odpovídající těmto hlubinám a následuje každou duši do těch nejvzdálenějších končin. Bez reptání, pokorně a s láskou ctí svobodu každého z nás.

A jak nakládáme s tímto darem my?

Mnozí z nás odpírají tento nejvyšší dar sami sobě s klamným přesvědčením, že jsou povinni se pro něco nebo pro někoho obětovat. Zpravidla titíž jedinci upírají pak právo svobodné volby i jiným.

Pro příklady v dnešních dnech opravdu nemusíme chodit daleko. Je smutné sledovat, kolik známých i neznámých osobností zcela rezignovalo na respekt k tomuto právu každého jednotlivce. Řada z nich zapomněla, že před lety sami po svobodě toužili a vytýkali, pravda, většina z nich až když bylo po boji, jiným, že za svobodu dost nebojovali. A jiní se omlouvali. Sami před sebou i před ostatními. Že měli strach se ozvat. Že přece nevěděli, jak moc svoboda dostává na frak. Nikdo jim to oficiálně neřekl. Vzpomenou si na to ještě dnes? Jak trpěli pocitem bezmoci, ubíjeni demagogií systému, pod snůškou stále více průhledných lží?

Naše kolektivní zkušenost je velmi cenná. Ti, kteří onu dobu pamatují, by měli zapátrat v paměti. Opravdu bylo z pohledu zevnitř vše tak průzračně jasné? A jaké byly průvodní znaky nesvobody? Lež prosvítala skrze nános ideologie tak, že oficiální řeči jaksi "neseděly" s realitou. Čím dál víc postrádaly logiku, vysvětlení byla často protichůdná, někdy to byly úplné blbosti, které se ovšem vždy a za všech okolností snažily působit vážně, moudře, pateticky, arogantně. Jiný názor byl oficiálními místy kriminalizován, nenávistně odsuzován, v lepším případě zesměšňován a jejich nositelé byli postupně odstavováni od možnosti veřejně své pravdy říkat.

A my byli v názoru na svobodu rozděleni... Tak jako dnes.

Doufáme, že dnes se "Král", na rozdíl od dob minulých, veřejně přizná a řekne: " Jde mi o to s vámi vy..bat a dělat si z vás p..el?".

Co tedy můžeme udělat? Nechat to být? Dát se do boje? Podvolit se?

Nikoliv. Dostali jsme mnohem účinnější nástroje. A přestože by se mohly zdát nenápadné a prosté, vězme, že zcela čerstvé energie nového věku, Věku Vodnáře, tedy věku plně podporujícího svobodu, již nabraly nevídanou sílu a pokud ji využijeme, velice brzo změníme od základů běh událostí na této planetě.

To, co tedy může udělat každý z nás, je procítit svobodu. Naplno! Zažít ten pocit, že se skrze nás valí tady a teď ten nejbouřlivější proud božské svobody, jaký jsme si schopni představit. Proud tak silný, že ho nic nemůže zastavit. Proud, jenž zaplavuje vše, i ta nejskrytější místa na planetě Zemi. A prociťujme ho stále dokola. Nalaďme se na něj celou svou duší, až s ním zcela a trvale splyneme.

A tomu, kdo to ještě neví, prozradím, že vodnářský proud svobody se právě teď, počínaje dnešním dnem, naplno spustil.